14. července 1887 se narodil přední moravský malíř, švábenický rodák Petr Pištělka. Jako mnoho jiných chudobných chlapců, nemohl po skončení základní školy ani pomyslet na umělecká studia, i když se u něj již odmalička projevoval mimořádný kreslířský talent. Jako druhé ze sedmi dětí krejčovského mistra, musel jít do světa učit se malířem pokojů. V Přerově po vyučení malířem pokojů, písma, obrazů a divadelních dekorací se mu přece jen v roce 1908 podařilo dostat se na pražskou Akademii výtvarných umění, kde nejvíce přilnul k Hanuši Schweigerovi pro jeho laskavost, citlivost a pochopení k ponižovaným. To byly vlastnosti, které si Petr Pištělka přinesl z rodného domova. Proto velmi těžce snášel a nikdy se nevyrovnal s hrůzami I. světové války, do které musel odejít. Podařilo se mu však přežít a v roce 1920 se jako ruský legionář vrátil do rodných Švábenic, kde se natrvalo usadil.
Jeho švábenický ateliér se stal oázou pracovitosti, tvůrčích záměrů i uměleckých zápasů. Petr Pištělka se tady rozhodl zobrazit milovanou Hanou. Proto studoval její lid, jeho zvyky, oblečení, zábavu, práci, studoval jeho obydlí a nevynechal snad žádnou zajímavost, která patřila k životu.
Seznámil se i s literaturou o Hané a napsal stať o lidovém kroji ve Švábenicích. A tak na jeho obrazech a kresbách navždy bude zachována Haná se zaniklým způsobem života, krásou krojů a zvyků jejího lidu.
Připomeňme alespoň rozměrný obraz Hanácká svatba v bývalé vyškovské spořitelně nebo barevná okna s motivy vědy a práce, vytvořená pro budovu tehdejšího MNV ve Švábenicích, či jeho ilustrace Vyhlídalových a Bystřinových povídek. Ilustroval však také Bezručovy Slezské písně a Havlíčkovy Epigramy. Petr Pištělka se neuzavíral ve svém švábenickém ateliéru, ale naopak. Množství kreseb, akvarelů i maleb vytvořil ze svých cest po Itálii, Japonsku, polském Pomoří a jugoslávské Makedonii. Rovněž jeho črty z Podkarpatské Rusi a Valašska mají velkou uměleckou hodnotu. Právě v kresbách a akvarelech byl největším mistrem. Množství námětů vychází z rodných Švábenic, ale objevují se i náměty z Dědic, Hlubočan, Hoštic, Vyškova a podhůří Drahanské vrchoviny. Pro chrám ve Švábenicích namaloval rozměrný obraz slovanských světců Cyrila a Metoděje. Je autorem několika dalších oltářních obrazů – v Olešnici u Boskovic, Žalkovicích u Přerova, Želči u Prostějova a Višňové u Moravského Krumlova.
Rozsahem a hodnotou však vyniká výzdoba chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Brně-Židenicích. Další krásnou památkou na Petra Pištělku jsou sluneční hodiny a pamětní deska faráře Jana Vyhlídala na farní budově ve Švábenicích. Z menších jeho prací v městečku je nutno zmínit alespoň sgrafita kolem poprsí sv. Václava ve farní zídce a výzdobu kapličky ve Zmole.
Rozsáhlé dílo umělecké bude pro generace příští svědectvím doby, v níž vznikalo a rostlo. Bude dokladem schopnosti a pracovní vytrvalosti svého tvůrce – člověka, malíře a umělce. Petr Pištělka zemřel 22. července 1963.