19. 3. Josef

Zítra: Světlana

Fulltextové vyhledávání 2.0

Muzeum

Z technických důvodů, je do odvolání muzeum pro veřejnost uzavřeno.

Optická síť

V těchto dnech je na území městyse budována optická síť společnosti Infos Art s.r.o.. Prosíme občany o shovívavost při výkopových pracích prováděných na pozemcích v majetku Městyse Švábenice. Během výstavby Vás bude kontaktovat stavbyvedoucí pan Josef Cina, tel. +420 605 141 630, který Vás požádá o určení místa vstupu optické přípojky do objektu. Koordinátorem stavby je pan Eduard Tomanek, tel. +420 737 250 394, vedoucím výstavby a projekce paní Ing. Ludmila Čtvrtečková, tel. +420 720 979 032.

Doporučujeme našim občanům nyní provést realizaci přípojky až do svého domu, protože je to v tuto chvíli zdarma. Vybudování přípojky k ničemu nezavazuje, jen umožňuje připojení k vysokorychlostnímu internetu. Vybudování přípojky v budoucnosti by bylo opět spojeno s výkopovými pracemi a musel by si ho žadatel o připojení hradit sám.


 

 

Svabenice_Znak_2D.png

Upozorňujeme majitele vozidel na porušování Zákona o provozu na pozemních komunikacích. Při stání je nutné ponechat na komunikaci minimálně 6 metrů volného místa. Také je zakázáno parkovat na travnatých plochách v majetku městyse. V případě porušení bude přivolána Police ČR. 

rozhlas.png

Zmeškali jste někdy důležité informace? Nechte si zasílat aktuality, oznámení a jiná upozornění z městyse SMS zprávami, e-maily nebo aplikací pro chytré telefony.

odebirat.png androidplay.png appstore.png

most
Drobečková navigace

Úvod > Městys > Památky a osobnosti > Farní kostel sv. Michaela

Farní kostel sv. Michaela 1718

Kostel sv. Michaela

První kostel, spíše kaplička, byl prý ve Švábenicích postaven za misijní cesty svatých Cyrila a Metoděje, kteří se dle Dr. Přikryla ubírali tudy k Brnu. Jak se tehdy Švábenice jmenovaly, nikdo však neví. Kostel byl zasvěcen svatému Janu Křtiteli a bohoslužby se v něm konaly slovanským obřadem. Co je na tom ale pravdy, se již nedozvíme.

Podloženější už je zpráva, že v hradní kapli, která stála asi na místě dnešní mariánské kaple Na Hradě, konali ve 12. století pro pány ze Švábenic obřady latinským ritem augustiniáni z kláštera na Zderaze. Rod ze Švábenic byl patronem tohoto kláštera. Kdy byl postaven kostel na místě, kde stojí dnes, se přesně neví. Bylo to patrně těsně před úpadkem rodu pánů ze Švábenic po roce 1300. Byl asi dřevěný, otočený k západu. Byl to kostel farní, pod který patřilo i několik sousedních obcí a který poslední mocipáni ze Švábenic opatřili značným jměním. Od doby kolem roku 1580 až do roku 1633 patřily Švábenice pod farní úřad ve Hvězdlicích. V té době zde asi byli již zmínění moravští bratři.

kostel36.jpg

Od roku 1653 byl švábenický kostel opět farním, později děkanským. Asi roku 1704 úplně vyhořel. Neví se přesně, komu byla zasvěcena hradní kaple (kostel) ani vyhořelý farní kostel. Někteří se domnívají, že obojí sv. Janu Křtiteli, jiní sv. Michaelovi.

Nedivme se, že v docela krátkém časovém údobí – několika stovek let – neznáme vše přesněji. Městečko Švábenice v 19. století zachvátily velké požáry, i budovu, ve které byly uloženy všechny dokumenty, týkající se minulosti Švábenic. Je to veliká škoda, ale na různé živelní katastrofy doplatilo více měst a obcí.

Dnešní kostel postavený v barokním slohu byl budován v letech 1716–1718 nákladem patrona kardinála Wolfganga Hanibala Schrattenbacha a byl zasvěcen sv. Michaelovi. Protože průčelí a věž stále ujížděly a dílčí opravy nepomáhaly, byly věž i průčelí rozebrány a postaveny v dnešní podobě. Opravu a stavbu věže provedl nákladem i se znovuvysvěcením kníže arcibiskup olomoucký Bedřich Fürstenberk dne 2. října 1859. Zasloužil se o důkladnou a nákladnou přestavbu kostela a uchování této cenné kulturní památky – siluety naší krásné Hané.

Zajímavosti a památky kostela

Šířka švábenického kostela je 16 metrů, délka 38 metrů. Výška věže je 53 metry. Roku 1929 byla šindelová střecha celá odstraněna (vazba i krovy) a nahrazena červenou taškou. Věž byla zbavena šifrové krytiny, neboť kámen se utrhával při vichřicích, a tak byla pokryta měděným plechem. Hlavní chrámové dveře byly z roku 1902. Nynější dubové dveře jsou z roku 1966. Nad nimi ve výklenku je kamenná socha sv. Michaela archanděla z roku 1899, koupená švábenickou záložnou.

Čtyřhranná věž má dřevěné záclonovité okenice, hodiny, zvony, nad okenicemi ciferníkové hodiny na tři strany. 7. prosince 1936 věž shořela, zvony praskly. V roce 1937 byla znovu postavena, opět pokryta měděným plechem, dány 3 nové zvony, nové hodiny, které byly v noci osvětleny ze tří stran. Místo dřevěných podlah byly dány betonové. Nad hlavním vchodem, který poněkud vystupuje z přední věžové strany, je kamenný arcibiskupský znak olomouckých patronů. Po čtyřech kamenných stupních, ohrazených velikými kamennými krychlemi, se vchází dvoukřídlými vraty do chrámové předsíně. V šamotové dlážce je škrabadlo na bláto z roku 1927, na stěnách zprava i zleva jsou břidlicové tabule s pamětními nápisy, kdo stavěl věž a přístavbu v roce 1859. Napravo jsou dveře na věž, kůr a muzeum, nalevo jsou dveře do bývalé komory.

V roce 1927 prosily ženy – vdovy po vojínech padlých v I. světové válce, aby někde mohly umístit sochu Bolestné Panny Marie, u níž by mohly vzpomínat a modlit se. Proto byla tato komora vyklizena, opatřena železnou mříží, byl postaven nový dřevěný oltář s tělem Ježíšovým v hrobě, na oltář dána socha Panny Marie klečící a objímající prázdný zakrvácený kříž od Josefa Proseckého z Brna. Všechno bylo zaplaceno z darů farníků. Této kaple se užívá ve svatém týdnu jako Božího hrobu.

Z předsíně chrámovými dveřmi napravo se jde po kamenných schodech na kůr. Na kůru jsou varhany z roku 1781. Roku 1938 byl k varhanám připojen elektrický motor. Byl to dar Středomoravských elektráren v Přerově po požáru věže. Z chrámové předsíně se vchází do chrámové lodi. U dveří jsou dvě kamenné kropenky. Světlo sem proniká osmi velkými a dvěma menšími železnými okny. Svatyně je celá klenutá, dlažba šamotová. Je zde dvaatřicet dubových lavic, dvě mužské pod kůrem, dvě menší bývaly v presbytáři. Pod kůrem u sloupů jsou dvě klekátka pro snoubence. Vzadu pod kůrem jsou dvě dřevěné zpovědnice.

Hlavní oltář z roku 1904 je mramorový, položen na třech mramorových schodech. Autorem tohoto uměleckého díla je sochař Ferdinand Neumann z Kroměříže. Oltář je z nejlepšího kararského mramoru a váží 4 100 kg. Kříž i andělé jsou vytesáni z jednoho kusu. Při práci na kříži měl sochař vzor ve známém díle Josefa Myslbeka. Nutno dodat, že stejný kříž, jako je na oltáři, poslal F. Neumann na světovou výstavu do St. Luis v Americe, kde získal zlatou medaili, přestože se při přepravě rozlomil. Na této výstavě jej koupil biskup z Filadelfie.

Za oltářem ohraničuje hlavní obraz sv. Michaela sloupoví ze štukatury, po stranách jsou štukové sochy sv. Jana Křtitele a sv. Antonína Paduánského, nad obrazem sochy nejsvětější Trojice boží a andělé. Oltářní obraz sv. Michaela je vzácný a pochází z období kolem roku 1770. Pravděpodobně jej namaloval vídeňský malíř F. A. Maulbertseh, jeden z největších umělců 18. století.

Mezi druhým a třetím oknem (tedy pod kopulí) jsou dva boční oltáře z cihel a umělého mramoru. Na levé straně je obraz sv. Anny, na pravé straně sv. Floriána od malíře Hromádky z Litenčic. Od téhož malíře byl obraz sv. Cyrila a Metoděje pod oknem naproti křtitelnice. Obraz sv. Cyrila a Metoděje byl v roce 1936 odstraněn a nahrazen novým od zdejšího rodáka akad. malíře Petra Pištělky. Barokový rám je od řezbáře Františka Proseckého z Brna. Od něho jsou rovněž dva barokové rámečky z roku 1934 s nápisy na sloupech pod kůrem.

Na bočním oltáři na levé straně byla sádrová socha Panny Marie Lurdské z roku 1894, která byla nahrazena v roce 1958 novou sochou Panny Marie, Neposkvrněného srdce. Po stranách oltáře jsou dřevěné sochy sv. Šebestiána a sv. Rocha. Na pravé straně je sádrová socha Božského srdce Páně z roku 1897 a dřevěné sochy sv. Isidora a Vendelína.

Na evangelní straně je druhá největší ozdoba kostela – umělecky cenná dřevěná kazatelna, která byla nově vyzdobena za P. Josefa Heinze v roce 1851. Nad kazatelnou je dřevěné sousoší, které znázorňuje „Vítězství víry nad zlem“. Na pravé straně vpředu pod prvním velikým oknem je mramorová křtitelnice z roku 1765 a pro kostel ji věnoval tehdejší děkan ve Švábenicích Jan Grosspetr. Dřevěné víko ozdobené sousoším Křest Páně bylo v roce 1994 odcizeno. Na sloupu mezi křtitelnicí a oltářem Božského srdce Páně je na konzole dřevěná socha sv. Terezie Ježíškovy z roku 1932 od Josefa Proseckého, řezbáře v Brně.

Čtrnáct obrazů Křížové cesty je dle Führicha provedeno od vídeňské akademie roku 1861 pod dozorem malíře profesora Kupelwiesera.

Celý kostel byl umělecky vymalován roku 1898 dekorativním malířem Kristiánem Petersenem z Vídně. Obrazy maloval akad. malíř Josef Dragan z Vídně. Obrazy od něj malované byly na klenbě i nad oltářem: Poslední večeře Páně a ve velké kopuli sv. Cyril a Metoděj, vysvěcení v Římě na biskupy, vyprošující na římském kopci pro Moravu boží požehnání. V pozadí byla kopule chrámu sv. Petra v Římě, vpředu v mlhách budoucnosti Hostýn a Velehrad. Na klenbě vedle kopule ke kůru byl obraz sv. Cecílie a nad varhanami hrající andělé. Pod velkým obrazem v kopuli byly ve výklencích čtyři menší obrazy: sv. Václav, sv. Ludmila, sv. František z Assisi a sv. Kateřina Sienská.

Od roku 1958 byl kostel vymalován jemnými barvami bez příkras. Naposledy byl kostel vymalován v roce 1988 v tónech slonová kost a světlý okr.

Interiér_kostela_22.jpg

CRW_7953_(2).jpg

kostel.jpg